A zpátky k jídlu.
Když tak zkoušíme nové a nové věci, napadlo nás, že dříve jsme měli rádi kysané mléko, neboli kyšku. Kdo hledá, najde. V mlékovaru, který jsme nafotili na konci, jsme si uvařili mléko ze sóji, které jsme pak nechali dva dny odstát na kuchyňské lince. V keramické nádobě a nepřikryté.
Světe div se.
Naprosto super kyška, dovoluji si říct, že s obsahem B 12, poněvadž tu kyselost musely způsobit mikroorganismy, které se do mléka dostaly, a ty se ve formě kyšky dostanou do těla. Jedním z důležitých poznatků je fakt, že takto získané mléko vás přijde na nějakých šest korun a navíc vám zůstane okara - směs na přípravu pomazánek, kaší a dalších různých přesnídavek.
Takže podělte dvěma. Dva produkty, každý za tři koruny. Ovesné „mléko“ vás přijde ještě levněji. Už se těším na fazolové. Vzpomínám, jak jsme kdysi, před 30ti lety, v ostravské restauraci v legraci hovořili o fazolovém džusu. A ejhle, již je to tady. Už jsme u fazolového „mléka“ a k džuse už je to jenom krůček. Doporučuji výrobcům zkusit vyrobit místo „mléka“ sójového fazolové, poněvadž pro středoevropana je toto nutričně přijatelnější a zároveň levnější. Také ostatní strava by měla být přizpůsobena naší oblasti. Konzumujte tedy to, co se urodí přibližně v okruhu 500 km. Nehledě na to, že dlouhými dovozy surovin a zboží se řádně ta naše planeta znečišťuje. Myslím, že do budoucna to bude samozřejmostí.
Také jsme dříve milovali bramborové placky, a tak manželka zkusila udělat placky po novém. V tomto případě pomineme trošku horší tepelnou úpravu. Do najemno nastrouhaných brambor přidala pouze sůl, česnek, kmín, majoránku, a aby to drželo pohromadě, spojila hmotu syrovými drcenými ovesnými vločkami. No a normálně to osmahla na suché rovné pánvi, bez tuku. Vskutku dobré.
A levné.
Nezapomeňte, že pro tělo je nejvhodnější pro spalování co nejmenší počet druhů surovin. Vzhledem k tomu, že naše tělo je taková