Nikdy neříkej nikdy. Ještě jsem vytočil pana Dvořáka. Dodal, že jeho nemoci se týkaly tlustého střeva a štítné žlázy. A že to podání na ministerstvu bylo ve spolupráci s paní Jarmilou Průchovou a dalšími lidmi. Přečetl jsem mu, co jsem o něm napsal, s tím, že to je v mém podání, mám rád rovnou hru.
Pro dnešek konec hovorů, už bych je tahal z postele. Celkem hovořili vstřícně - a pak že to nejde. Člověk opravdu musí chtít a potom se dějí věci. Teď zase něco veselejšího.
Já někdy při svých „ kázáních“ v jídelně používám ne až tak tradiční praktiky. Říkám tomu šokové informace. Jednou k nám přišla paní z hygieny, která nás dříve kontrolovala a dalo by se říci, že máme dobré vztahy. Snad i proto, že jsme měli vždy vše v pořádku. Jelikož ale na můj výklad reagovala dosti chladně a nevěřícně, přidal jsem na plynu, že to na ni bylo brzy znát. Rudla, nadouvala se a ve finále odcházela a ani nepozdravila. Tehdy mi žena vyčetla, že jsem to kapánek přehnal, a že paní už nadosmrti neuvidíme, maximálně můžeme očekávat kontrolu.
To se ale opravdu manželka přepočítala, poněvadž paní hygienička za dva dny vstoupila do jídelny s úsměvem a přišla nakupovat a konzultovat. Také si zakoupila naši knížku č.1. Je však pravdou, že mezi řečí utrousila při povídání si s manželkou, že já jsem dosti svérázný.
A pak, že negativní reklama nemá úspěch!
Je důležité rozpoznat a trefit se do myšlení a typu člověka. Kdybych ji vše vysvětloval v klidu a nechal ji rozhodovat svobodně bez nátlaku, brzy by odešla s tím, že zase jeden blázen navíc, který nejí maso, a už by nepřišla. I toto se nám už přihodilo. Člověk takto rozčilen vyběhne na ulici a ještě dlouhou dobu, ba někdy i několik dnů, lamentuje, co ten Sova je za zvíře. A „ vo to gou“ - člověka ohromit, ať se mu to podvědomě zaryje. Čím hlouběji, tím lépe. Musím však říct, že se chovám i naprosto slušně, a to ve většině případů. Ono bývalý „pingl“ je tak trochu psycholog, také jsme to měli mimo jiné jako předmět.