se s případným mikrovlnným zářením snadno vypořádat. Celkem bych s ním souhlasil. Pouze z mého pohledu by člověk pak pouze nemohl vnímat jen věci, které jsou jakoby posunuty mimo náš práh vědomí, ale o tom až v dalších dílech. V podstatě mě napadá fakt, že mobilní operátoři v těch zemích, kde mají problémy se zdravotními riziky, by sami měli rozjet osvětu v tom směru, aby se jejich zákazníci začali stravovat zdravě, a tím by přeskočili problémy s vysílači. Peníze na to mají, a to by jich vůbec nemuseli použít nějak mnoho.
Když jsem naťukl ten práh vědomí: Víte o tom, že dříve byly dávány do filmů jednotlivá okýnka s konkrétní věcí, kterou naše oko vidělo, předalo ji mozku, ale ten tuto informaci již nedokázal vrátit zpátky na sítnici, poněvadž jsme pomalí? Podvědomě ji pouze uložil - je to tzv. podprahové vědomí. Takto prý probíhala reklama na hamburgery a jeden „americký nealkoholický nápoj“ v jednom známém americkém seriálu. Dnes je tato podprahová reklama již zakázána. Ale opravdu všude? Myslím, že v rámci prodejnosti svých výrobků někteří výrobci (myslí se po celém světě) stále hledají a budou hledat jak „přečůrat“ chudáka nakupujícího. Bude to zatím neustálá honěna kočky s myší, až do té doby, kdy se zainteresovaní lidé nebudou bát dát jasná a přísná pravidla!
Sakra já jsem přísnej.
Ale spravedlivej.
A jedna z cest.
Před čtrnácti dny, když jsme rozváželi knížky, jsem v jednom městě v Západních Čechách nechtěně (aby tak chtěně) šlápl do opravdového českého živočišného (dle pozdější vůně - víme jak voní zkažená živočišná bílkovina) ryze typického „hovna“. Vzhledem k tomu, že i když jsem ho předtím viděl, šlápnutí jsem však nezaznamenal a s klidem jsem se uvelebil za volantem a vyjel. Opět s poznámkou „tu což něgra“ jsme s manželkou začali větřit. Byl to za chvíli takový puch, že to opravdu nešlo vydržet a vnitřnosti v klidu udržet. Aby se