|
Rakovina je postrachem dneního světa, téměř kadá rodina u s ní má nějaké zkuenosti. Existuje ale návod, jak neonemocnět!
Vývoj rakoviny probíhá ve třech etapách, nazýváme je iniciace (zahájení), promoce (prosazování se nemoci) a progrese (rozvoj, nádor metastázuje).
Rakovina za pár minut
Před pěti lety se knihou roku v USA nečekaně stala vědecká publikace autorů T. Colina Campbella a jeho syna Thomas M. Campbella, kterou nazvali Čínská studie podle toho, e přes 20 let v Číně zkoumala vztah stravy a ivotního stylu ke zdravotnímu stavu. Jde tak o nejobsáhlejí a nejucelenějí studií o zdraví a výivě, která kdy byla v dějinách moderní medicíny provedena.
Čtěte také:
Energetické drinky: Alkoholikem snadno a rychle!
Sáhněte si na prsa
Pořád se vám chce a přitom trpíte?
Podle této "matky vech studií** se iniciace můe odehrát v průběhu velmi krátkého časového úseku, často v několika minutách. Výzkumy prováděné nejdříve ve zkumavkách a pak na zvířatech dokládají, e nií příjem ivočiných bílkovin dramaticky iniciaci nádoru sniuje.
Promoce trvá i celá léta, v ní se shluk buněk dělí, roste a vzniká klinicky rozpoznatelný nádor. Rakovinné buňky se vak v této fázi nedělí, pokud k tomu nemají vhodné podmínky.
Vliv ivočiné stravy
A právě zde hrají značnou roli nutriční faktory, zpomalující či zrychlující rakovinný růst. Růst loisek byl při pokusech popisovaných v Čínské studii daleko rychlejí při podávání potravy s obsahem 20 % bílkovin a pomalejí v případě potravy s obsahem 5 % bílkovin.
Pomocí změn v mnoství přijímaných bílkovin se dokonce dal měnit loiskový růst. Pokození kancerogenem zůstávají v klidu, pokud se nacházejí v prostředí potravy s 5 % bílkovin. Loiska se probouzejí a rostou v případě, e jsou vystaveny prostředí s 20 % bílkovin.
..Buňky, náchylné k rakovině, se po vystaveni působení nějakého kancerogenu u potkanů a myí probudily nesprávnou stravou. Koncentrace bílkovin vyí ne 10 % dramaticky při pokusech zvyovala vznik loisek.
Bílkoviny nejsou stejné
Lidé a hlodavci mají stejnou potřebu procentuálního zastoupení bílkovin v potravě. Konzumujeme 15-16 % bílkovin, co odpovídá u člověka dennímu příjmu asi 70-100 g bílkovin. Studie napovídá, e takové mnoství bílkovin u lidí zvyuje riziko vzniku rakoviny.
Vechny bílkoviny ale nepůsobí stejně. Bílkovina gluten pocházející z penice nevykázala stejnou aktivitu jako kasein, jedna z bílkovin kravského mléka, ani kdy byla podávána ve stejném mnoství (20 %), stejně tak na vznik loisek nepůsobily ani bílkoviny ze sóji.
Mnozí vědci účastnící se studie se jen velmi těce smiřovali s tvrzením, e růst rakoviny podporují bílkoviny z kravského mléka. Při pokusech na potkanech vak vichni potkani, kteří poté, co byli vystaveni kancerogenu aflatoxinu a následně jim byla podávána strava s 20% podílem kaseinu, zemřeli či umírali na jaterní nádory, zatímco u potkanů krmených potravou s 5 % kaseinu se neobjevily ádné nádory. Výsledný poměr byl 100:1!
Pokusy na lidech
Velmi zajímavý byl i výsledek výzkumů ve fázi promoce, kdy u zvířat, u nich dolo ke sníení podílu bílkovin ve stravě z 20 % na 5 %, vzniklo v porovnání s těmi, která byla nadále krmena stravou s 20 % bílkovin, méně nádorů (a o 35-40 %). Manipulace s výivou tedy opravdu můe zapínat a vypínat rakovinu u zvířat.
...
Druhá část knihy rozebírá výsledky pokusů na lidech, prováděné prostřednictvím precizní metodologie a zkoumané v mnoha souvislostech. Tyto výzkumy se zaměřily na nejčastějí druhy rakoviny, na nemoci cév, ledvin, cukrovku, osteoporózu a obezitu, autoimunitní a jiné choroby.
Vědci v nich např. doloili, e existují alespoň čtyři významné rizikové faktory vzniku rakoviny prsu, které jsou ovlivněny výivou.
Správná strava pro eny
Expozice nadměrnému mnoství enských pohlavních hormonů (estrogenu a progesteronu) vede ke zvýenému riziku rakoviny prsu a tato expozice je závislá na stravě.
Budeme-li konzumovat jídla, která nám umoní upravit hladiny estrogenů, můeme sníit riziko této rakoviny. Stejným směrem ukazuje zjitění studie, e rodinné anamnéze a genům, můeme přičítat pouze 3 % vech případů.
Rozvoj nemoci závisí předevím na faktorech výivy. Genetická exprese je ovlivněna výe rozebraným způsobem, a to stravou s vysokým obsahem ivočiných bílkovin. I malými posuny ve sloení stravy můeme u malých dívek po nástupu puberty sníit hladiny enských pohlavních hormonů, a tím snííme riziko vzniku rakoviny prsu.
Co kdy rakovina u propukla?
Konzumace stravy bez ivočiných produktů s velmi malým obsahem rafinovaných sacharidů spolu s pravidelným sledováním jedinců s rizikem i en po mastektomii, výrazně omezí nárůst onemocnění a zlepí zdravotní stav nemocných.
Podle výsledků pokusů i v situaci, kdy se do těla dostane silný kancerogen, záleí na výivě, zda způsobí, či nezpůsobí zdravotní problémy. Chemické látky z ivotního prostředí hrají mnohem méně významnou roli v procesu vzniku a rozvoje rakoviny prsu, ne potraviny. Rostlinná strava způsobuje také mírnějí přechod do menopauzy.
Nemoc z blahobytu?
Migrační studie ukázaly, e lidé migrující z oblastí s nízkým rizikem vzniku rakoviny do oblastí s vysokým rizikem vzniku během dvou generací přejímají toto vysoké riziko vzniku nemoci.
Důleitými příčinami vzniku rakoviny kolorektálního karcinomu jsou strava a ivotní styl. Jiné studie dokládají, e míra výskytu tohoto karcinomu se v dané skupině obyvatel mění v závislosti na změně stravování či celkového způsobu ivota. Země, jejich obyvatelé konzumovali více masa, ivočiných bílkovin a cukrů a méně celozrnných obilovin, vykazovaly vyí míru výskytu rakoviny tlustého střeva.
Vláknina pomáhá
Konzumace 10 g vlákniny denně sniuje dlouhodobé riziko vzniku této rakoviny o 33 %. Nemůeme si vak být zcela jisti tím, e prevence vzniku kolorektálního karcinomu je závislá zvlátě na stravě s obsahem vlákniny, protoe lidé, kteří ji konzumují, přijímají často i méně ivočiných produktů.
Má tedy ochrannou úlohu ovoce, zelenina a celozrnné obiloviny, nebo je nebezpečné maso? Dostupné vědecké údaje v knize dokládají, e strava bohatá na vlákninu mající nízký obsah ivočiných sloek můe předcházet tomuto karcinomu.
Přesvědčte se sami
Stejně podrobně se Čínská studie věnuje dalím nemocem tzv. rozvinutých zemí, je označuje jako nemoci blahobytu. Pro prevenci a jejich léčbu nachází toté, jediné řeení, které je současně nejlevnějí, a to změnu ivotního stylu, zvlátě pak konzumaci jednoduché rostlinné stravy.
Součástí knihy je i průvodce správnou výivou, či úvahy o tom, proč přetrvává nedostatek informací na toto téma ve sdělovacích prostředcích. Ve je doloeno mnostvím tabulek grafů, fotografií.
Díky nim si čtenář laik i odborník můe sám utvořit správnou představu o současném stavu medicíny a zvlátě o vlivu stravy na zdraví lidí.
Vědí o tom lékaři?
Kniha Čínská studie nyní vyla i u nás v nakladatelství Svítání. Dostávají se nám tak do rukou dostatečné důkazy, aby lékaři pomáhali lidem léčbou stravou. Diskuze na toto téma vak stále nejsou časté, mnozí odborníci nechtějí uvěřit tak jednoduchým závěrům, nejsou ochotni se seznámit s výsledky těchto výzkumů.
zdroj: Nakladatelství Svítání
...
Strava jako klíčový prvek zdraví představuje mocnou výzvu konvenční medicíně, je je stále budována hlavně na základě léčiv a operací. Někteří lékaři snad ani nevědí o závěrech tohoto výzkumu či se jim zdráhají uvěřit.
autor: uzi
Převzato z
|
|
ZABIJÁK MOBILNÍ TELEFON
Největí biologický experiment vech dob
. publikováno v časopise WM Magazín č. 55-54/2006
Arthur Firstenberg
V roce 2002 Gro Harlem Brundtland, tehdy ředitelka Světové zdravotnické organizace, jednomu norskému novináři sdělila, e v jejím úřadě v enevě je zakázáno pouívat mobilní telefony protoe vdy onemocní, jestlie se na čtyři metry od ní vyskytne zapnutý mobilní telefon. Paní Brundtland je lékařka a bývalá norská ministerská předsedkyně.
Tuto zprávu, publikovanou 9. března 2002 v Dagbladet, vechny ostatní noviny prostě ignorovaly. V následujícím týdnu ovem Michael Repacholi, její podřízený pověřený mezinárodním projektem zkoumajícím EMF (elektromagnetické pole), reagoval veřejným prohláením, v něm znepokojení své éfky bagatelizoval. Kvůli četným podezřením souvisejícím z těmito okolnostmi paní Brundtland o pět měsíců později oznámila, e odstoupí z vedoucí pozice ve WHO hned po uplynutí termínu.
Nic nemůe lépe ilustrovat nai kolektivní schizofrenii lépe, ne úvahy o elektromagnetických zářeních. Odpovídáme těm, kteří si dělají starosti o jeho nebezpečích proto mezinárodní výzkumný projekt EMF ale současně ignorujeme a opomíjíme lidi, kteří, stejně jako paní Brundtland, ji podléhají jejich účinkům.
Jsem poradcem o zdravotních účincích bezdrátové technologie a přijímám hovory, které mohu veobecně rozdělit do dvou hlavních kategorií: na telefonáty lidí, kteří si pouze dělají starosti, jim budu říkat kategorie A, a lidí kategorie B, kteří u onemocněli. Občas si přeji, abych mohl uspořádat velký konferenční hovor a umonit oběma těmto skupinám společný rozhovor je zde potřeba více vzájemného porozumění, abychom se mohli společně pokusit řeit stejný problém. Ustaraný volající A, se obvykle táe, jaké odstínění nebo jakou náhlavní soupravu si má koupit pro svůj mobil. Někdo chce vědět, jaká je bezpečná vzdálenost k bydlení od antény vykrývacího buňkového vysílače. Nemocný volající B chce vědět, jak odruit svůj dům, jaké nastoupit léčení, či, stále častěji, do které části země by se mohl přestěhovat, aby unikl záření a zachránil si ivot.
Následující informace jsou víceméně výchozí platformou: v první řadě pro pomoc tápajícím, a hlavně kvůli objasnění části zmatků, abychom snad jednou dospěli k racionálním rozhodnutím pro ozdravení světa.
Základy
Nejpodstatnějím faktem u mobilních telefonů a jejich vykrývacích vysílačů je, e emitují mikrovlnné záření; právě tak, jako wifi (bezdrátový internet), bezdrátově propojené počítače, bezdrátové (přenosné) telefony a jejich základny připojené k telefonní síti a vechny dalí bezdrátové přístroje. Kadé komunikační zařízení nepřipojené k zásuvce ve zdi emituje záření.
Větina wifi systémů a některé bezňůrové telefony pracují na přesně stejné frekvenci jako mikrovlnná trouba, zatímco jiná zařízení uívají jiných frekvencí. Wifi jsou v trvalém provozu a vyzařují permanentně. Také základní jednotka větiny bezňůrových telefonů neustále vysílá, i kdy nikdo netelefonuje. Nepouívaný zapnutý mobilní telefon rovně, a je asi zbytečné říkat, e toté platí pro vykrývací vysílače jeho buňkového systému.
Moná se budete ptát, proč by to měl být problém? Vědci elektromagnetické spektrum obvykle dělí na ionizující a neionizující záření. Zatímco ionizující záření, k nim patří rentgenové a jaderné, způsobují rakovinu, přepokládá se, e neionizující záření, k nim se počítá i mikrovlnné, je bezpečné. Toto rozliení připomíná propagandu v Orwellově Zvířecí farmě: Čtyři nohy dobré, dvě nohy patné. Neionizující dobré, ionizující patné, to opravdu nezní moc důvěryhodně.
Jakýsi astronom kdysi zavtipkoval, e kdyby Neil Armstrong v roce 1969 s sebou vzal na Měsíc mobil, jevil by se ze Země jako třetí nejmocnějí zdroj mikrovlnného záření ve vesmíru, hned po Slunci a Mléčné dráze. Měl pravdu. ivot se vyvinul v zanedbatelných úrovních mikrovlnného záření. Rostoucí počet vědců míní, e nae buňky ve skutečnosti vyuívají mikrovlnného spektra k vzájemnému dorozumívání, jako kdy si děti eptají potmě, a e mobilní telefony do tohoto epotu vpadají jako zvuk sbíječky. V kadém případě je pravdou, e my vichni, a u mobil uíváme nebo ne, jsme ve dne v noci ostřelováni dávkami mikrovlnného záření, které jsou asi deset miliónkrát silnějí, ne průměrné přirozené pozadí. A je také fakt, e za větinu tohoto záření vděčíme technologii, která se vyvíjela od sedmdesátých let.
Co se týče mobilních telefonů, jestlie si je přikládáte k hlavě pokozujete svůj mozek hned několika různými způsoby.
Předně vzpomeňte na mikrovlnnou troubu. Na rozdíl od horké sprchy mobil, stejně jako mikrovlnná trouba, neohřívá zvenčí, ale zevnitř. V mozku přitom nejsou ádná senzorická nervová zakončení, která by varovala před vzestupem teploty, protoe jsme se nevyvíjeli v mikrovlnném záření a v přírodě se to nikdy nestává. A co je jetě horí, struktura hlavy a mozku je tak komplexní a nestejnorodá, e místy vznikají horké body, v nich teplota můe činit deseti a stonásobek teploty v těsně sousedícím okolí. Tyto body mohou vznikat jak těsně u povrchu lebky, tak i hluboko v mozku, ale také na molekulární úrovni.
Provoz mobilních telefonů v USA podléhá právním předpisům FCC (Federal Communications Commission) a na obalech nejnovějích přístrojů můete najít číselný údaj o takzvaném Specific Absorption Rate (specifický poměr pohlcování), neboli SAR, který má vyjadřovat dávku mozkem absorbované energie platnou pro specifický model. Problémem nicméně zůstává svévolný předpoklad, na něm ve skutečnosti spočívají předpisy FCC, a to, e mozek můe bezpečně rozptýlit přidané teplo v poměru a 1°C za hodinu. Postup, na jeho základě je kadému mobilnímu telefonu poskytnuto ohodnocení SAR, posléze uívané k demonstraci dodrení limitů, je ostudný. Standardní způsob měření SAR spočívá v pouití fantómu, sestávajícího zcela nepochopitelně z homogenní kapaliny uzavřené do nádrky z plexiskla ve tvaru hlavy. Parádní! Velmi rychle změřeno a ádné horké body nevznikají! Ale v reálu si lidé uívající mobil po celé hodiny denně chronicky ohřívají v mozcích jen určitá místa.
Mimochodem - bezpečnostní normy FCC vyvinuli elektrotechnici, ne lékaři
Hematoencefalická bariéra
Druhý jev, na něj se zaměříme, a který byl laboratorně prokázán, by měl sám o sobě postačit k tomu, aby byl toto odvětví průmyslu bylo zrueno a kadopádně stačit k tomu, aby odradil kadého od dalího pouívání mobilu. Tyto experimenty přistihují mobilní telefon doslova s vraednou zbraní v ruce. Jako větina biologických účinků mikrovlnného záření, to vak nemá s teplem nic společného.
Mozek chrání nepropustné přechody mezi sousedícími buňkami kapilárních stěn, tzv. krevní- mozková krevní bariéra (hematoencefalická bariéra), která jako jakási pohraniční hlídka propoutí z krve do mozku iviny, ale zadrí substance, které jsou pro mozek toxické. Výzkumníci v laboratoři védského nervového chirurga Leifa Salforda provedli od roku 1988 nesčetné variace prostého pokusu, při něm vystaví mladé laboratorní krysy záření, buď mobilního telefonu nebo jiného zdroje mikrovln. Později zvířata usmrtí a pátrají v jejich mozkové tkáni po albuminu. Albumin je protein tvořící normální sloku krve, ale za normálních okolností nepřekročí mozkovou krevní bariéru. Výskyt albuminu v mozkové tkáni je tedy vdy znamením pokození krevních cest, a toho, e mozek přiel o některou ze svých důleitých ochran.
Tito výzkumníci po celých 18 let nepřetritě pozorovali následující fakta:
Vystavování zvířat mikrovlnnému záření v dávkách rovnajících se vyzařování mobilu má za následek nález albuminu v jejich mozkové tkáni. Prosakování albuminu do mozku způsobuje u pouhá dvouminutová jednorázová expozice běným mobilním telefonem.
V jedné sérii experimentů byla expozice redukována na faktor 1000, nicméně přesto dolo k pokození mozkové krevní bariéry, co ukazuje, e nejde o důsledek reakce na určitou dávku, a e tedy sniování výkonu nedělá bezdrátovou technologii bezpečnějí.
A konečně, výsledky výzkumu publikované v červnu 2003 ukázaly, e u jediné dvouhodinové ozáření mobilem, jedinkrát za celý ivot testovaných jedinců, vede k permanentnímu pokození mozkové krevní bariéry. Při autopsii provedené o 50 dnů později bylo shledáno:
pokození nebo zničení a 2 procent mozkových buněk zvířete, včetně buněk v oblastech mozku týkajících se učení, paměti a pohybu. [1]
Sniování hladiny ozařování o faktor 10 nebo 100, co odpovídá účinku uívání náhlavní soupravy oddalující mobil od hlavy, nebo kdy stojíte vedle někoho s takovým telefonem, tyto výsledky nijak znatelně neovlivní! Polovina pokusných zvířat vykázala průměrný a vysoký počet pokozených neuronů u při nejnií expozici.
Co z toho vyplývá? Dvě minuty telefonování mobilem naruí mozkovou krevní bariéru, dvě hodiny způsobí permanentní pokození mozku a radiace z druhé ruky můe být téměř stejně kodlivá.
Mozková krevní uzávěra u krysy je stejná, jako u člověka.
Tyto výsledky vyvolaly v Evropě značný rozruch. V listopadu 2003 se pod zátitou Evropské unie konala konference s pracovním názvem Hematoencefalická bariéra můe být ovlivňována působením RF [vysokofrekvenčního] pole? Jakoby chtěli uklidnit veřejnost gestem: Vidíte, pracujeme na tom,
ale stejně jako v předchozích 30 letech se neudělalo vůbec nic, co bylo ostatně předvídatelné.
Američan Allan Frey byl v sedmdesátých letech prvním z mnoha, kteří ukázali, e nízkoúrovňové mikrovlnné záření krevní zábranu v mozku pokozuje. [2] Obdobný mechanizmus chrání oko (krevní bariéra sklivce) a plod ( placentární uzávěra). Práce Freye a ostatních dokládají, e mikrovlnné záření pokozuje i tyto uzávěry. [3]
Z toho plyne, e ádná gravidní ena by nikdy neměla pouívat mobil.
Dr. Salford ve své práci docela otevřeně nazval uívání mobilních telefonů největím biologickým experimentem na lidech vech dob a veřejně varoval, e celá generace mladistvých pouívající celulární telefony můe trpět mentálními nedostatky, a po dosaení středního věku Alzheimerovou chorobou.
Nemoc z vysokofrekvenčních vln
Uivatelé mobilů bohuel nejsou jedinými pokozenými, a také bychom si neměli dělat starosti jen o mozek. Následující krátké shrnutí je výtah z rozsáhlé vědecké literatury o účincích rádiových vln (irí spektrum zahrnující mikrovlny), společně se zkuenostmi vědců a lékařů po celém světě s nimi jsem v kontaktu.
Ukázalo se, e k orgánům obzvlátě citlivým na rádiové vlny patří plíce, nervová soustava, srdce, oči, varlata a títná láza. K onemocněním, jich v posledních dvou desetiletích pozoruhodně přibývalo, přičem je dobrý důvod spojovat je s masivním přírůstkem záření v naem ivotním prostředí, se řadí astma, poruchy spánku, úzkostné stavy, výpadky pozornosti , autismus, roztrouená skleróza, ALS, Alzheimerova choroba, epilepsie, fibromyalgia, chronický únavový syndrom, edý zákal, hypotyreóza, cukrovka, zhoubný melanom, testikulární nádor, i infarkty a mrtvice u mládee.
Záření z věí mikrovlnných vykrývacích vysílačů je spojováno i s vymíráním lesů, reprodukčními poruchami a poklesem populace u mnoha druhů ptactva, a patný zdravotní stav a vrozené chyby u hospodářských zvířat.
Literatura prezentující biologické účinky mikrovlnného záření je opravdu enormní, jde o desítky tisíc dokumentů. Člověka přitom naplňuje úasem, e mluvčí průmyslu mohou ve prostě odbýt výrokem o prokázané nekodnosti radiotechniky nebo stejně absurdním tvrzením, e o nějaké kodlivosti zdraví neexistuje ádný důkaz.
Na shora uvedeném seznamu bylo opominuto jetě jedno onemocnění: choroba, kterou trpí lidé kategorie B, a kterou mám i já. Zde je na místě krátký pohled do historie.
V padesátých a edesátých letech m.s. postihlo toto onemocnění v hojném počtu zaměstnance, kteří stavěli, testovali a opravovali radarová zařízení, stejně jako lidi obsluhující průmyslové mikrovlnné ohřívače a zatavovací stroje. Sověti ho vhodně nazvali vysokofrekvenční chorobou, a tento problém obsáhle studovali. Na západě byla jeho existence totálně popřena, nicméně zmínění lidé v kadém případě byli postieni. Kongresové vyetřování, provedené v roce 1981 a jemu předsedal Al Gore, týkající se účinků radiofrekvenčních ohřívačů a zatavovacích strojů na lidské zdraví, bylo jen dalí epizodou hry na Vidíte, zabýváme se tím, ale jako obvykle se nic neudělalo.
Při současném masovém rozíření vysokofrekvenčních věí a osobních vysílačů se toto onemocnění rozířilo v populaci jako mor. Odhady o postiení sahají a k jedné třetině populace, jene jen zřídka je rozpoznáno, oč jde, a to a do té doby, kdy u se takto zneschopněná osoba nemůe podílet na společnosti.
Můete rozpoznat některé z obecných příznaků: nespavost, závra, nevolnost, bolesti hlavy, únava, ztráty paměti, neschopnost se soustředit, depresi, tlak na hrudníku, zvonění v uích. U nemocných se mohou vyvinout také zdravotní potíe jako vleklé infekce dýchacího traktu, srdeční arytmie, náhlá kolísání krevního tlaku, neřízená glykémie, dehydratace, ale také záchvaty a vnitřní krvácení.
Toto onemocnění je nejen zřídka připoutěno, ale jetě mnohem obtíněji zvládnutelné, protoe pravděpodobně nelze očekávat ádné úspěné léčení, jestlie nebudeme schopni uniknout z dosahu ozařování, coby jeho příčině a tato příčina je dnes vude.
Průzkum provedený roku 1998 Kalifornským ministerstvem zdravotnictví naznačil, e tehdy 120 000 Kaliforňanů a v přepočtu tedy na milión Američanů bylo neschopno práce v důsledku elektromagnetických polucí. [4] iky těchto tzv. elektricky senzitivních osob, jich v téměř kadé zemi světa stále přibývá, jsou opomíjeny, stigmatizovány a ignorovány. Při současné úrovni vudypřítomného záření se téměř nikdy nezotaví a občas si sáhnou na ivot.
O lidech s tímto onemocněním Dr. Olle Johansson, jeden z neurologů proslulého Karolinska Institute ve Stockholmu říká: Jsou varováním pro nás vechny. Vystavovat vekeré světové obyvatelstvo celkovému ozařování těla po 24 hodin denně můe být závanou chybou.
Dr. Johansson vedl tým výzkumníků, který doloil důkazy o závaném a stále se zhorujícím zdraví védské populace, přičem počátky se přesně kryjí s dobou, kdy byly ve védsku koncem roku 1997 uvedeny do provozu mobilní telefony druhé generace, pracující na 1800 MHz. [5,6] Po deseti letech dlouhodobého poklesu začal počet védských zaměstnanců v pracovní neschopnosti koncem 1997 stoupat a během dalích pěti let se více ne zdvojnásobil. Ve stejném období se rovně zdvojnásobil prodej antidepresivních drog. Počet dopravních nehod, poté co po několik let úspěně klesal, začal v roce 1997 opět plhat vzhůru. Rovně počet úmrtí na Alzheimerovu chorobu se po několikaletém klesání od roku 1999 ostře zvýil a v roce 2001 byl téměř dvojnásobný. Toto dvouleté prodlení je pochopitelné, vezmeme-li v úvahu, e Alzheimerova choroba vyaduje čas k rozvinutí.
Nekontrolované íření
Jsou-li mobilní telefony a jejich převáděcí vysílače natolik smrtonosné, jak bezpečné byly rozhlasové a televizní vysílače, s nimi jsme ili po celé století? V roce 2002 zveřejnili Orjan Hallberg a Olle Johansson článek titulovaný Cancer Trends During 20th Century, v něm rozebírali jeden z aspektů toho problému. [7] Na základě dostupných dat zjistili, e ve Spojených státech, védsku a tuctech jiných zemí v průběhu uplynulého století křivky úmrtnosti na pleový melanom a rakoviny močového měchýře, prostaty, tlustého střeva, prsu a plic paralelně sledují úrovně vystavování veřejnosti rádiovým vlnám. Tyto formy rakoviny prospívaly, kdy v dané lokalitě přibylo vysílačů; s jejich úbytkem ubylo i těchto forem rakovin. Přitom udělali úasný objev: od země k zemi a ve védsku od okresu k okresu statisticky zjistili, e vystavení rádiovým vlnám se jeví jako významný faktor způsobující rakovinu plic, na úrovni odpovídající kouření cigaret!
To mne přivádí k obecně rozířené mylné představě. Největí rozdíl mezi současnými vykrývacími vysílači mobilní sítě a anténami rozhlasových vysílačů z minulostí není v jejich bezpečnosti, ale v jejich počtu. Počet běných rozhlasových stanic ve Spojených státech je dnes mení ne 14 000. Ale počet antén buněk a wifi jde do stovek tisíc a mobilních telefonů, bezdrátově připojených počítačů, bezňůrových telefonů a dalích osobních vysílačů jsou stovky miliónů. Nekontrolovaně se mnoí i radarová zařízení a vysílače záchranných a jiných komunikačních sítí.
Od roku 1978, kdy Agentura pro ochranu ivotního prostředí (EPA) naposledy zkoumala vysokofrekvenční zatíení ivotního prostředí ve Spojených státech, se průměrná městská expozice rádiovým vlnám tisícinásobně zvýila a větina tohoto přírůstku připadá jen na posledních devět let. [8] V tomté období se vysokofrekvenční poluce rozířily z měst ke zbytku obyvatelstva a staly se vudypřítomným závojem halícím celou planetu.
Enormní důsledky toho veho na člověka jsou ignorovány. Od pozdních devadesátých let v USA vznikla nová třída environmentálních uprchlíků. Máme stále více lidí, kteří churaví, umírají, hledají úlevu od utrpení, opoutějí své domovy a práci, ijí na odlehlých místech v obytných autech, přívěsech a stanech.
Na rozdíl od obětí hurikánů a zemětřesení jim nikdo nepomůe. Nikdo nepřispěje na chráněná útočitě; nikdo se dobrovolně nevzdá mobilu, bezdrátového počítače a bezdrátového telefonu aby se mohli znovu stát jejich sousedy a ít společně s nimi.
Utrápení a nemocní ale kladou otázky
A nakonec odpověď volajícím typu A:
ádné odstínění ani náhlavní souprava vás neochrání před vaím mobilem nebo bezdrátovým telefonem. ádná bezpečná vzdálenost od antén vykrývacích vysílačů neexistuje. Jestlie máte svůj mobilní telefon nebo bezdrátově připojený počítač tam, kde ijete, jste ozařováni 24 hodin denně.
Volajícím B: Efektivní odstínění domu je nesnadné a málokdy úspěné.
Ve Spojených státech je jen několik málo lékařů usilujících o léčení choroby z ozáření vysokofrekvenčními vlnami, a míra úspěnosti jakékoli léčby je malá protoe na Zemi zbylo jen málo míst, kam člověk můe před tímto zářením uniknout a uzdravit se.
Radiace přichází i ze satelitů, i ty jsou součástí problému, ne jeho řeením. Neexistuje zkrátka ádný způsob, jak udělat bezdrátovou technologii bezpečnou.
Nae společnost se za jedinou krátkou dekádu stala společensky i ekonomicky závislou na technologii, která je příčinou nesmírné devastace struktury naeho světa. Čím jsme na ní závislejí, tím obtínějí bude změnit tento kurs.
Čas vymanit se sami, individuálně i kolektivně přestoe to u je nesnadné je právě teď.
ODKAZY
1. Leif G. Salford et al., Nerve Cell Damage in Mammalian Brain After
Exposure to Microwaves from GSM Mobile Phones, Environmental Health
Perspectives 111, no. 7 (2003): 881Ź883.
2. Allan H. Frey, Sondra R. Feld and Barbara Frey, Neural Function and
Behavior, Annals of the New York Academy of Sciences 247 (1975):
433Ź439.
3. Allan H. Frey, Evolution and Results of Biological Research with Low-Intensity Nonionizing Radiation, in Modern Bioelectricity, ed. Andrew A. Marino (New York: Dekker, 1988),
785Ź837, at 809Ź810.
4. California EMF Program, The Risk Evaluation: An Evaluation of the
Possible Risks From Electric and Magnetic Fields (EMFs) From Power
Lines, Internal Wiring, Electrical Occupations and Appliances (2002),
app. 3.
5. Örjan Hallberg and Olle Johansson, 1997 A Curious Year in
Sweden, European Journal of Cancer Prevention 13, no. 6 (2004):
535Ź538.
6. Örjan Hallberg and Olle Johansson, Does GSM 1800 MHz Affect the
Public Health in Sweden? in Proceedings of the 3rd International
Workshop Biological Effects of EMFs, Kos, Greece, October 4-8, 2004,
361Ź364.
7. Örjan Hallberg and Olle Johansson, Cancer Trends During the 20th
Century, Journal of Australian College of Nutritional and Environmental Medicine
21, no. 1 (2002): 3Ź8.
8. David E. Janes Jr., Radiofrequency Environments in the United States, in 15th IEEE Conference on Communication, Boston, MA, June 10Ź14, 1979, vol. 2, 31.4.1Ź31.4.5.
Podle www.cloakanddagger.de/media/
largest_biological_experiment.htm
WM magazín č.55-54/2006
|
|
Ořechy a oříky
Ořechy byly významnou součástí jídelníčku ji naich paleolitických předků a v hojné míře je lidé konzumovali a do 19. století. Dnes je kromě církevních svátků, vidíme na stolech zřídka. Důvodem je vitý mýtus, e se po ořechách tloustne. A to je koda!
Ořechy dodávají tělu látky, které jsou pro nae dobré fungování nepostradatelné a měly by být součástí kadého stravovacího reimu. Předevím jsou bohaté na nenasycené mastné kyseliny a bílkoviny. Společně s obilovinami nám poskytují bílkovina nejvyí kvality, které obsahují vechny esenciální aminokyseliny, v dostatečném mnoství a ideálním poměru. A co je důleité, je fakt, e na rozdíl od ivočiných bílkovin masa, ořechy neobsahují toxické látky, jako je například močovina nebo bakterie a parazity, a nepodléhají rozkladným procesům. Ořechy jsou té bohaté na minerální látky. Zajímavý je třeba obsah vápníku, který třeba ve 100 lískových oříků dosahuje 280 mg. Zmínit se musíme také o zvýeném obsahu síry (podporuje vylučování toxinů z těla), a dále hořčíku, fosforu a eleza. Ořechy obsahují také celou řadu vitaminů, a to rozpustných v tucích (A, D, E, K) i ve vodě (B1, B6 a C). Rozhodně by ořechy neměly chybět v jídelníčku dětí v období růstu, těhotných a kojících en, sportovců, lidí těce fyzicky nebo duevně pracujících. Jistá americká studie dokonce prokázala, e pravidelní konzumenti ořechů (1 a 4x týdně) měli oproti těm, kteří jedli ořechy méně často ne 1x týdně, o čtvrtinu nií riziko infarktu myokardu.
Ořechy strava pro mozek?
Podle pokusů, které provedl psycholog doktor James Penland z Centra pro výzkum lidské výivy při americkém ministerstvu zemědělství ve městě Grand Forks, ano! Je tomu tak proto, e ovoce a ořechy obsahují vysoké mnoství bóru, důleitého stopového prvku, který pravděpodobně ovlivňuje elektrickou aktivitu mozku. Jeho nedostatek prokazatelně tlumí duevní bdělost. Doktor Peland proto doporučuje pro povzbuzení mozku dávku 3 miligramy bóru denně 100 g ořechů (2mg) a 2 jablka (1 mg).
Vlaské Pocházejí z Asie, k nám se dostaly přes Francii díky Karlovi IV. V jejich tvaru, připomínajícím lidský mozek, viděli staří Římané znamení, e vlaské ořechy podporují dobrý vývin a výivu mozku. Dnení odborníci zdůrazňují jejich přínos pro celou nervovou soustavu. Kromě toho mají ve srovnání s jinými ořechy vysoké antioxidační účinky a také schopnost sniovat hladinu cholesterolu v krvi. Bohuel jsou nebezpečné pro ty, kteří mají problémy se lučníkem, nebo snadno vyprovokují záchvat. Nejchutnějí jsou čerstvé bílá jádra bez slupky. Při jejich výběru platí pravidlo: čím světlejí skořápka tím lepí jádro. A obzvlá dobře chutnají například v kombinaci s jablky. Příbuzné vlaským jsou ořechy pekan, které jsou typické pro Spojené státy, kde se také pěstují. U nás se konzumují zřídka, co je koda, protoe podle studie prováděné na univerzitě v Loma Lindě (USA) můe jedna hrst pekanových ořechů denně podstatně sníit hladinu cholesterolu!
Lískové Patří do jídelníčků snad vech evropských kuchyní. Kromě vysokého podílu draslíku obsahují zejména vitamin E. V 1 kg lískových ořechů naleznete 135 mg vitaminu E, co je maximální denní dávka potřebná pro nejvyí tvorbu protilátek. Takté lze říci, e 1 kg lístkových ořechů se vyrovná1 kg masa. Dodávají nám energii, posilují nervy a zapomínat by na ně rozhodně neměly těhotné eny.
Araídy Zdrojem semen je podzemnice olejná, která z botanického hlediska patří mezi lutěniny. V porovnáni s příbuznými ořechy obsahují vysoké mnoství bílkovin a tuků, ale nejméně minerálů a vitaminů. Kvůli značnému obsahu plísní vyvolávají u některých lidí nebezpečné plísně. Nejlépe je konzumovat araídy nepraené a nesolené. V pokrmech se nejčastěji vyskytují v americké a čínské kuchyni, u nás jsou spí oblíbeny jako pochutina při slavnostních příleitostech.
Piniové oříky Jde o chutná semínka (zvaná té pikolky) borovice pinie (Pinus pinea). Nejvíce se vyskytují v oblasti jiní Evropy a z tohoto důvodu jsou také nedílnou součástí středomořské kuchyně. Rozmělněné jsou nezbytnou ingrediencí italského pesta.
Keu Pochází z Jiní Ameriky. Pro svou výtečnou chu se v dnení době staly neodmyslitelnou součástí orientálních kuchyní - zejména indické a čínské. Keu je nepukavý oříek s velmi tvrdou skořápkou, která se musí před louskáním oprait, aby se stála křehčí a mohla se rozbít.. Keu oříky se pouívají syrové, osolené, upraené nebo v cukru či jiných polevách máčené.
Para Tyto ořechy jsou semeny z tobolek stromů Julie, které rostou v detných pralesích Brazílie. Patří mezi jedny z největích ořechů a díky velkému mnoství olejů jsou také nejsytějí! Jejich chu je olejnatá, jemně nasládlá. Konzumují se hlavně syrové.
Pistácie Jde o plody stromu pistacia vera, pocházejícího ze zemí orientu. Tento druh stromu byl historii velmi vzácný, proto si pistáciové oříky mohli dovolit konzumovat větinou jen bohatí členové královských rodin.Traduje se, e královna ze Sáby měla ve zvyku uctívat hosty právě pistáciemi
Dnes jsou běnou surovinou v kuchyních Středního východu, Řecka a Turecka. Slouí jako přísada do rýových pokrmů, slaných zákusků. Evropané si je oblíbily pro jejich zelenou barvu a výraznou chu, pouívají se při výrobě zmrzliny a sladkých pokrmů. Jsou vynikajícím zdrojem, mnoha výivných látek, včetně draslíku, fosforu, vápníku, bílkovin, vitamínů, minerálů a aminokyselin nezbytných pro udrení si dobrého zdraví.
Ořechy veobecně slouí jako významný zdroj vitamínu E, B, tiaminu, niacinu, bílkovin, eleza, fosforu, mědi a draslíku. Bohuel ořechy mají i svá úskalí, kdy mohou působit patně na lidský organismus. Jsou velice kalorické, proto mohou mít vliv na zvýenou hladinu cholesterolu v naem těle. Dalím rizikem mohou být plísně, které v tomto případě působí jako karcinogeny či jako alergeny. Zejména araídy patří k nejběnějím alergenům.
Kdy, kolik a jaké ořechy konzumovat?!
Mnozí z nás mají tendence se oříku přejíst (aby ne kdy jsou tak dobré!), jene ořechy jsou potravinou hodně koncentrovanou (vzhledem k vysokému obsahu bílkovin i tuků), a proto bychom je měly jíst v malém mnoství (cca 5dkg) a nejlépe mezi hlavními jídly. Jaký druh oříků si vyberete záleí na vaí chuti, ale rozhodně musí být čerstvé! patně a dlouho skladované ořechy mohou být luklé a to váně pokozuje jejich prospěné látky. Také je lepí se vyhýbat oříkům praeným. Praení, obzvlá pokud proběhlo na nekvalitním tuku, rozruuje mastné kyseliny ořechů a způsobuje tvorbu karcinogenních látek.
|
|
Barvení vlasů: je ohroen vá ivot?
ádné barvy, kromě těch čistě přírodních, nejsou zcela nekodné.
20. června 2008 6:00
Neustálé hrozby, nepřesvědčivé studie, ale i alarmující výsledky výzkumů. Ačkoli se u dlouho mluví o nebezpečí spojeném s barvením vlasů, vědci se stále nemohou shodnout, jaký dopad má pravidelné barvení vlasů na lidské zdraví.
Studie a výzkumy na toto téma probíhají ji od konce osmdesátých let a jejich výsledky si často protiřečí. Nejnovějí studie týmu vědců z Yaleské koly veřejného zdraví pod vedením doktora Zhanga prý dokazuje spojitost mezi rakovinou a barvením vlasů. Zhangův výzkum zahrnoval několik zemí a sledoval čtyři oddělené studie provedené mezi rokem 1988 a 2003. Vech 10 260 dotázaných, z nich 4 461 mělo follicular lymphoma, bylo detailně zpovídáno ohledně barvení vlasů.
Podle Zhanga mají eny, které si barví vlasy častěji ne devětkrát ročně, a o edesát procent zvýené riziko vývoje follicular lymphona, co je forma leukémie. Jetě větí riziko vzniká pro ty, co si začaly barvit vlasy ji před rokem 1980, kdy barvy na vlasy obsahovaly daleko více chemikálií, z nich mnohé jsou u dnes zakázány.
Nicméně výsledkům doktora Zhanga oponuje dalí nedávná studie z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny. Zde dospěli k závěru, e chybí dostatek přesvědčivých důkazů, které by potvrdily zvýené riziko vzniku rakoviny spojené s barvením vlasů.
Kadeřníci v ohroení
V posledních dvaceti letech vak na toto téma probíhalo více studií. Výzkum z roku 1991 například zjistil, e kadeřníci mají trojnásobně vyí riziko vzniku rakoviny prsu, pokud pracují s barvami déle ne pět let. Kvůli kadodennímu barvení jsou tak kadeřníci vystaveni mnohem větímu riziku ne zákazníci. Ohrouje je nejen samotné barvení, ale také míchání barev, při kterém vznikají výpary.
O pět let později studie European Journal of Cancer Prevention tyto výsledky nejen potvrdila, ale také zveřejnila dalí rizika pro kadeřníky jako jsou rakovina močového měchýře, non-Hodgkins lymphoma (druh rakoviny), a forma rakoviny kostní dřeně. Kadeřníci by proto při barvení měli vdy pouívat silné rukavice, rouku proti výparům a objednávat si zákazníky tak, aby měli mezi barvením pauzu.
V roce 2001 pak proběhl výzkum pořádaný International Journal of Cancer, který zjistil, e eny pouívající permanentní barvu na vlasy patnáct či více let mají třikrát větí pravděpodobnost vzniku rakoviny močového měchýře ne eny, co si vlasy nebarví. Nakonec i tyto výsledky letos trochu poupravila World Health Organisation, kdy oznámila, e největí riziko vzniku rakoviny močového měchýře hrozí zejména kadeřníkům a ne zákazníkům. WHO také připoutí, e tmavé barvy obsahují mnohem více karcinogenních chemikálií ne ty světlé.
Komu věřit?
Vypadá to, e vědcům jetě nějaký čas potrvá, ne se shodnou. Jamie Page, výkonná ředitelka z Cancer Prevention and Education Society ale přesto nabádá k opatrnosti: "U nějakou dobu existuje spojitost mezi barvením vlasů a rakovinou. Lidé by měli vědět, e mnoho chemikálií v kosmetických výrobcích nebylo z hlediska bezpečnosti adekvátně testováno."
Průzkum trhu ukazuje, e počet lidí barvících si vlasy se rok od roku zvyuje a zároveň se sniuje věk, odkdy si lidé začínají vlasy barvit. V některých zemích si vlasy barví a 60 % en a 10 % muů. Dříve si lidé barvili vlasy přípravky obsahujícími čistě přírodní sloky, obvykle rostlinné. Moderní barvy jsou vak sloeny předevím z chemikálií. Je tedy důvod začít panikařit a přemýlet, zda nám více nesluí ediny? Podle kosmetických společností není důvod se znepokojovat.
V kosmetickém průmyslu se točí ohromné peníze a výrobci vlasové kosmetiky samozřejmě trvají na tom, e jejich produkty jsou zcela bezpečné. Odvolávají se na to, e mnoho karcinogenních chemikálií v barvách na vlasy je zakázáno pouívat ji od konce sedmdesátých let. Dalích dvaadvacet chemikálií bylo zakázáno v roce 2006.
Mluvčí The Cosmetic Toiletry and Perfumery Association k tomu dodává: "barvy na vlasy a barviva v nich obsaená patří mezi nejprozkoumanějí produkty na trhu."
Kosmetickým společnostem také nahrává fakt, e formy rakoviny krve spojované s barvením vlasů jsou obvykle neagresivní a extrémně vzácné a navíc pouhých patnáct en ze sta tisíc onemocní touto chorobou.
Nebezpečné chemikálie
Rakovina vak není to jediné, co vám moná hrozí, kdy si budete barvit vlasy. ádné barvy, kromě těch čistě přírodních, toti nejsou zcela nekodné. Vechny obsahují velmi silné chemikálie, které mohou vyvolat alergickou reakci, v tom nejhorím případě i smrtelnou.
V roce 2000 zemřela devětatřicetiletá ena z britského Birminghamu na anafylaktický ok, co je extrémní alergická reakce. Britka, která pouila permanentní černou barvu, měla u předtím podráděnou pokoku od barvy, ale přičítala to amoniaku v barvě. Přítě si tedy vybrala barvu bez obsahu amoniaku. Ve skutečnosti zarudnutí a brnění, které měla z předchozí barvy, nebylo způsobené amoniakem, ale chemickým barvivem, které proniklo do pokoky a následně do krevního oběhu. Ačkoli lo o výjimečný případ, není jistě na kodu zajímat se více o sloení barvy, kterou chcete pouít.
Pravděpodobně nejkontroverznějí slokou v moderních barvách na vlasy je p-Phenylenediamine (PPD). Ten je obsaen v permanentních barvách a bývá spojován se vzácnými, ale těkými alergickými reakcemi. Jeho pouívání je zatím zakázáno jen v Německu, Francii a védsku.
Nebezpečné chemikálie
Chemikálie, které mohou způsobit alergickou reakci:
2,4-Diaminophenol
m-Phenylenediamine (také zvaný meta-Phenylenediamine or MPD)
p-Phenylenediamine (také zvaný para-Phenylenediamine or PPD)
N-Phenyl-p-phenylenediamine (také zvaný N-Phenyl-para-phenylenediamine)
Toluene - 2,5 - diamine
resorcinol (také rezorcin)
paraben
amoniak (čpavek)
Varianty těchto chemikáliií mohou mít hydrochlorid, HC1 nebo sulfát jako příponu.
Předejděte riziku
Jak minimalizovat riziko při barvení vlasů? Abyste se vyhnuli PPD alergické reakci, vdy zkuste nejdříve barvu na kůi, a to i tehdy, e stejnou barvu pouíváte u delí dobu. Alergie na PPD se toti můe vyvinout náhle a bez varování.
Můete také vyměnit permanentní barvu za tu, co se zhruba za est týdnů vymyje, anebo se rozhodnout jen pro melíry, které jsou nanáeny pouze na fólii a barva se tak nedotkne pokoky hlavy. Barvy na vlasy jsou toti aplikovány přímo na pokoku, co nejblíe ke kořínkům. Právě tam je vak krevní zásobení nejbohatí a krev odtud přenáí vechny rakovinotvorné sloky, které se pak koncentrují v močovém měchýři.
Nezapomínejte také, e tmavé barvy obsahují mnohem větí koncentraci chemikálií ne světlé barvy. Existují samozřejmě i přírodní barvy bez chemikálií, ty sice nejsou permanentní a jsou často i draí, ale určitě je na výběr dost odstínů. Hlavní je, e neubliují vaemu zdraví ani ivotnímu prostředí.
Bezpečné domácí barvení
Vdy se řiďte návodem a nenechávejte působit barvu déle, ne je doporučeno. Mohlo by to způsobit podrádění pokoky.
Pouívejte přiloené nebo vlastní rukavice, to ochrání vae ruce před podráděním.
Vyzkouejte nejdříve barvu na pokoce.
Barvu smyjte pečlivě nejen z vlasů, ale také předevím z pokoky hlavy.
Barvy na vlasy jsou vyrobeny z chemikálií. Nikdy proto nemíchejte různé barvy dohromady, hrozí chemická reakce.
Přečtěte si také:
Skrytá nebezpečí salonů krásy est zdravotních mýtů, které loni padly
Autoři:
Marcela Svobodová
iDNES.cz
|
|
CELÝ ČLÁNEK NAJDETE NA www.doktorka.cz - Obchodování s nemocemi
vyňatek:
Rakovina
Rakovina byla jetě donedávna povaovaná za rozsudek smrti. Nedávné pokroky v přirozené buněčné medicíně to ale podstatně změnily. Nyní u je očividné, e rovně v případě této choroby byl lékařský výzkum nepatentovatelných terapií vědomě zanedbáván a obviněnými vyloučen ve prospěch neúčinných drog, které epidemii rakoviny, jednoho z jejich nejlukrativnějích obchodů, umonily pokračovat. Kvůli mimořádnému rozsahu a dopadu těchto zločinů, spáchaných obviněnými v souvislosti s epidemií rakoviny, si je prezentujeme ve větích podrobnostech.
Skutečnost, e se vechny typy rakoviny roziřují v těle stejným způsobem: za vyuití trávících enzymů (collagenázy, metalloproteinázy), je vědecký fakt. Tyto enzymy lze blokovat, a tím zabránit rozíření rakovinných buněk, terapeutickým pouitím přirozené aminokyseliny, lysinu, a to zejména společně s jiným, rovně nepatentovatelným stopovým prvkem. Na tento léčebný přístup reagují vechny druhy doposud studované rakoviny, včetně rakoviny prsu, prostaty, karcinomů, rakoviny plic, rakoviny kůe, fibroblastomů, synoviální rakoviny a vech dalích forem nádorů.
Jediným důvodem proč tento zásadní objev nebyl v medicíně dále prozkoumán a celosvětově pouit k vyléčení pacientů postiených rakovinou je skutečnost, e tyto substance nejsou patentovatelné, a proto docilují jen nízkých trních marí. Jetě mnohem důleitějí ale je, e jakékoli efektivní potírání libovolného onemocnění nakonec povede k jeho vymýcení - a tím i k zániku mnohatriliónového dolarového trhu s farmaceutickými drogami.
Farmaceutické drogy prodávané pacientům trpícím rakovinou jsou obzvlá podvodné a zlovolné. Pod záminkou oetřování rakoviny jsou pacientům pod krycím názvem "chemoterapie" aplikovány toxické substance, včetně derivátů yperitu. Skutečnost, e tyto toxické směsi zničí také miliony jejich zdravých tělesných buněk je vědomě zakalkulována.
Se znalostí těchto skutečností, byly tedy vědomě vzaty v úvahu následující důsledky: rakovina v první řadě zůstane celosvětovou epidemií, poskytující výnosnou bázi dlouhodobému obchodu vynáejícímu trilióny dolarů. Za druhé, soustavná aplikace toxických prostředků formou chemoterapie vyvolává u rakovinových pacientů přijímajících tyto toxické substance epidemii nových chorob.
V důsledku této strategie je produkce farmaceutických drog pro oetřování nebezpečných vedlejích účinků chemoterapeutických léčiv - včetně infekcí, zánětů, krvácení, selhání různých orgánů, atd. - jetě lukrativnějí ne obchod se samotnými chemoterapeutiky. Obvinění tudí aplikují organizovaný podvodný postup ke kodě stovek milionům rakovinových pacientů s jediným úmyslem: jde o jejich finanční obohacení.
AIDS a dalí infekční nemoci
V přístupu k jedné z nejvraednějích epidemií v lidské historii, AIDS, je aplikováno podobné, promylené podvodné schéma. Vědecké studie ji 10 před lety ukázaly, e vitamin C můe sníit schopnost replikace HIV-viru o více ne 99%. Tento fakt obvinění dobře znají u přes deset let.
Obvinění prokazatelně záměrně ignorovali a obeli tento spolehlivý, nicméně nepatentovatelný, léčebný postup a vyvinuli proti AIDS patentované drogy s těkými vedlejími účinky. Navíc jsou tato léčiva kvůli přemrtěným licenčním poplatkům nedostupná velké větině lidí na této planetě. Obvinění jsou vinni ohroením ivotů a zapříčiněním smrti stovek miliónů lidí v Africe, Jiní Americe, Asii a vech ostatních regionech světa v důsledku jejich zločinného obchodního plánu.
Obdobným způsobem bojkotují informaci, e jediným a nejdůleitějím opatřením zvyujícím imunitu vůči infekčním onemocněním je optimální přísun vitamínů B6, B12, kyseliny listové a určitých dalích nepostradatelných ivin. Vědecky podloenou skutečností je, e tyto biokatalyzátory buněčného metabolismu zvyují produkci leukocytů, které jsou hlavní zbraní naeho těla vůči libovolné infekci. Systematickým zadrováním této informace, obzvlá stovkám miliónů dětí a dospělých v rozvojovém světě, farmaceutický průmysl vědomě ohrozil ivoty stovek milionů lidí v těchto oblastech. Vichni obvinění ví, e v těchto oblastech světa si sotva kdo můe dovolit léčbu jejich farmaky a zemře.
Zadrování ivotně důleitých informací o přirozených nepatentovatelných alternativách, slouících k prevenci a potírání infekčních onemocnění, vede nejen k zbytečnému úmrtí milionů lidí, ale také ke krachu ekonomik mnoha rozvojových zemí. Přímým důsledkem je dalí dramatické zhorování ji existující nerovnováhy nynějí světové ekonomiky. Tyto země jsou vědomě hnány do konfliktu, v něm mohou jen prohrát.
|