ZDRAVďż˝ RECEPTY

Dnes jen jednoduše. Všici bláznijů s těmi dýněmi hokaiddo, tak jsme si je na zahradě také sami vypěstovali. Jelikož jsme nebyli těmito tak posedlí jako dnešní většina se zdravě stravujících, tak i jejich dnešní úprava je trochu netradiční. Je sice pravda, že nápad na výrobu jsme obšlehli na netu, tedy víceméně směr. A ten byl udělat hokaiddo na způsob kyselého zelí jako přílohy. Zelí bílé i červené ve zdravější úpravě jsme již v našich Receptech popsali, takže je snadno najdete na stránkách receptů. "Maso" jsme k tomu udělali ze sójového bigsteaku - taky najdete v kolonce Recepty - Nezařazené. A bramborové domácí zdravé knedlíky - rovněž v Receptech najdete, přelité "výpekem" z pod masa:o))). I když netradiční surovina - konečný efekt byl báječný. Takže se nebojte inovovat. Dobrou přeje Eda

Zabijačkový talíř jsme ještě nedělali, tak tady ho máte, a hlavně - tento byl bez mordu... Již dříve jsme vám posunuli výrobu prejtu, tak si říkám, že zkusím i jelito. Jelikož nedáváme do střev (ani umělých), tak jak to provést? Shodou okolností jsme doma měli rýžový papír, ten takový průhledný - rostlinný (koupíte i v Kaufu a Zdravých). Namočil jsem ho, aby změknul a zabalil jsem do něj dochucený prejt, zaroloval a jemně (opravdu) položil na plech, konce zafixoval špejlí, potřel olejem (zdravým) a dal zapéct do trouby na slabo. Jenže jsme chvíli nedávali pozor a jelítka prdla. Takže jsme je na fotografování museli otočit puklými "žaludky" dolů. Je to prostě o zkoušení, ale v podstatě se mi to dříve někdy stalo i s opravdovými jelity. Důležité ale je, že byla naprosto křupavá jako klasická živočišná pečená - a vzhledově jakbysmet. Prejt výrobu najdete v kolonce Co se vaří u Sovů: Je libo jelítkový prejt s kroupami? (13.9.2009 20:41:06). No a prasečí ouška? Vezmete balíček usušených hřibů: jidášovo ucho, dáte je přes noc (nebo delší dobu) namočit a půl až třičtvrtě hoďky vaříte v lehce osol. vodě. Vaříme je celé nekrájené, ve vodě totiž ohromně nabudou a fakt se dosti podobají těm zmíněným ušiskám. Pozor, aby nezměkly příliš. Poté položíte na plech, posypete třeba grilovacím kořením (bez glutíku) a potřete zdravým olejem a také šup do trouby lehce zapéct. Trochu se začnou nafukovat, ale poté dostanou rozum. Bacha ať je nespálíte. No a k tomu jsme si udělali zdravou bramborovou kaši viz kolonka Co se vaří u Sovů: Bramborová (zdravá) kaše s řízkem (15.9.2010 20:31:20) posypanou posekaným lesním česnekem od médi - bédi a zdekorovali. Na prostřeném stole již čekaly zdravé kyselé okurky.... To by myslivci čuměli - že to jde i bez flinty, a ten žlučník..., až na to pečení, smál se na nás k zbláznění... Jo, ještě jsem zapomněl, nakonec můžete jídlo napříč potřít (polít) tzv. "Pradědovou pochoutkou" - znalí znají, že to je super rostlinné sádlo, od klasického k nerozeznání. Dobrou přeje Eda

Pašíka (lesního) jsme sice nepicli, zelí jsme již dělali, a tak nám z hrabalovského dilema zůstalo - ... nebo šípkovou (Slavnosti sněženek). Vzal jsem Robi plátky, a aby byly alespoň kapku a'la divočina, posypal jsem je základním gulášovým kořením (bez glutíku, ty Otíku), na něj ještě lehký zásyp drceného koření na divočinu (v našem případě polské a´la myśliwska), potřel olejem (za studena lis.) a dal lehce zapéci do trouby (5min). Jasně, že si musíte časy skorigovat, takže "masíčko" až následně. Knedlík jsme měli hotový celozrnný - objednaný od paní Elšíkové (www.prirodnipecivo.cz), takže tady to bylo jednoduché taky, pouze šupito presto do napařovacího hrnce. A jelikož jsme dnes chtěli víceméně jen nové jídlo a inspirační foto, byla omáčka taky nato tata. Trochu jsme si přípravu usnadlili tím, že jsme koupili hotovou základní šípkovou omáčku bez konzervantů a do ní pouze přidali tekutou rostlinnou smetanu od fa Provamel (Zdravé výživy i Kaufland). Kdo ale má času více a chce udělat domácí, není žádný problém, pouze musí mít čerstvé šípky. Tyto podusíte a následně přepasírujete (můžete i po promixování v mixéru). Jelikož v té naší omáčce byla i rajčata, a také, že skoro všechny recepty na webu uvádějí přidání rajčat, můžete tak učinit i vy. Já se pouze domnívám, že pokud šípková, tak proč rajčatová?! Je sice pravda, že barva by byla "skromnější", ale zase by vystoupila chuť šípků podstatněji. No a přidáte trochu mleté skořice, mletý bobkáč - lehce, můžete i nové koření, popřípadě i pepř (pro ostrost), osladíte (zdravým nerafinovaným), trochu citrónu (pokud budete dělat pouze ze šípků není nutný, mají vlastní kyselost = záleží na sběru), v podstatě taková lehce podobná svíčkové, akorát že z šípků. No a po prolisování zalijete již zmíněnou smetanou a fertik. Pokud by bylo řídké, zahustíte lehce pohankovou moukou (bez dalšího vaření), moučkou z vloček apod. Jelikož již venku začal růst česnek od médi - bédi, tento jsme použili jako dekoraci - chuťově velmi dobře zapadl. Bylo to éňo béňo - super !! Nahoru trochu rostlinné šlehačky a pár šípků (u nás sušených). Dobrou přeje Eda

Dnes to není klasický recept, nýbrž vás chceme navést, že i z mála se dá vždy něco vykouzlit, a také v rámci šetrnosti se lze uskrovnit. Jelikož jsme dnes pracovali venku okolo domu až skoro do setmění, říká Eva: Co budeme dneska jíst a hlavně v kolik hodin? Při otevření lednice žádná sláva, pouze ze včerejška trochu vařených v páře brambor ve slupce (naše vlastní = superbio = i bez hnoje), trocha knedlíků z celozrnné mouky (dělobuchů) a trochu "našeho masa", poněvadž jsme včera měli vepřoknedlozelo. Samostatně to v jednotlivých kastrůlcích moc vábně nevypadalo a zelí se snědlo všechno již včera. Tak si říkám, že sníst se to musí, přeci to nevyhodíme a na nové jídlo bylo času pramálo. Tuž jsem sepnul své "mozkoskrútky a nápad byl natotata. Ty knedlíčky jsem naplátkoval na malé kousky, rovněž zemáky, vše na pánev, k tomu jsem přihodil zbytek těch "masových" hotových sójových nudliček. No mělo to vzhled jak u "švorcárů". Si říkám: To tak nemóže byť. Takže jsem přidal zelené papriky na jemné nudličky, rajče na kousky, trochu česneku na tenké plátky, cibuli s natí najemno, trochu slunečnicového oleje lisovaného za studena, trochu vody, vše jsem promísil a prohřál. Jelikož maso bylo již dochucené, knedlíky vařené v osol. vodě, a jelikož my již moc nepřekořeňujeme a nepřesolujeme, tak jsme ani nesolili a nekořenili. Bylo to více než fajné! Ve vašem případě můžete použít koření, jaké máte rádi, sojovku (zdravou) atd. atd. Hlavně jsme to posunuli proto, že i v kuchyni při přemýšlení můžou vzniknout i jakoby jídla ne vycházející z klasických receptů. Dobrou přeje Eda

Vzpomněla jsem si, že moje maminka vždycky k pečenému masu připravovala tzv. puščané knedle (po našem), které jsou jednoduché na přípravu a rychle hotové. Celozrnnou pšeničnou mouku jemně mletou (dříve jsme používali nezdravou hladkou mouku) jsem dala do mísy, přidala studenou vodu a trochu řepkového oleje. Pořádně jsem to vařečkou promísila až vzniklo těstíčko tak akorát, ani moc husté, ani moc řídké. Polévkovou lžící (kterou jsem napoprvé namočila do studené vody - potom už není třeba) jsem z mísy uždibovala menší kousky těsta a ty rychle strkala do vařící osolené vody. Občas promíchala a uvařila "doměkka" - píši v uvozovkách, protože tyto noky nejsou nikdy měkké, spíš tužší, ale móóóc dobré. (A když kdysi nějaké zbyly od oběda, tak se nakrájely na plátky a na pánvi osmažily - pochoutka, ale nezdravá! U nás teď zbyly také, ale ohřáli jsme je druhý den v páře.) A proč puščané? Asi že když se pustí a spadnou na zem, nic se jim nestane (nanejvýš někam odskočí (o:) - tak jsou "konzistentní". K tomu jsme si dali dušené zelí (vylepšené medvědím česnekem) a měkkoučké sójové maso. Dobrou chuť přeje EVA

Nebudeme si nic nalhávat, smažení je jedna z nejhorších tepelných úprav. Ale pro ty, kteří ho mermomocí chtějí, tak snad ve zdravější verzi, při stejné (ne-li lepší) chuti, tentokrát ve formě smaženého květáku. Nejdříve jej do "polomrtě" vařením v mírně osolené vodě lehce změkneme, poté necháme vychladnout - abychom si nespálili prstíky... Tentokrát nebudeme obalovat v živočišných produktech, nýbrž rostlinných. Tedy žádné vejce, mléko, ani ta hladká mouka - lepivka... My jsme si uvařili sójové mléko (můžete i jiné rostlinné - viz Recepty-Nezařazené), popřípadě koupené v obchodě nebo i sušené. Do tohoto mléka můžete, pokud jste květák jenom napařovali, přidat krapánek soli a vmícháte hladkou pohankovou mouku. Mícháním vytvoříte takovou konzistenci těstíčka, aby vám to na květáku drželo. Takto obalené kousky šoupnete do kukuřičné strouhanky - spíše jemnější. Pečlivě obalíte, aby to mělo i vzhled. No a poté kladete do horkého oleje a smažíte. My jsme si k tomu dali jako přílohu bramborovou kaši - také ve zdravější verzi, tzn. žádné živočišné mléko, máslo, pouze tzv. dvojité sójové mléko, no a trochu soli. Dobrou přeje Eda

Bramborovou zdravější kaši již znáte z předešlých receptů, takže popíšeme pouze lilek. Aby to byla rychlovka a nevystávali jsme u plotny důlek... Lilek nakrájíme na plátky a šoupneme je do napařovacího hrnce, kde za krátkou chvíli je tento změklý. A aby to mělo nějakou specifickou chuť, tak jsem si vzpomněl na rychlý, jednoduchý sos od známého ostravského kuchaře Macury. Do hrníčku nalijete pouze sójovou omáčku - tedy tu zdravější a přidáváte tolik lisovaného česneku, aby omáčka byla dostatečně konzistentní a nerozlila se vám jak po pokrmu, tak po talíři. S touto pak přelijete zmíněný lilek. K tomu kaši, nějaké zdobení - je to dobré k zbláznění. Pozor nepoužívat před konferencemi, popřípadě před sexuálními hrátkami :o))). Dobrou přeje Eda

Ještě tady v Receptech nemáme lilek, poněvadž jsme ho dříve moc nebaštili, a tak se na něj nějak pozapomnělo. No a na začátek si říkáme, že uděláme klasiku smažený a na roštu. Ale co k tomu? Jelikož do Zdravé výživy pro rostlinnou majonézu nebo tofu natural na majonézu daleko a v mrazáku pouze tofu uzené, tak si říkám, udělám to z uzeného, neznám slovo nejde..... A první uzená rostlinná majonéza byla na světě. Do mixéru jsem na kousky nakrájel uzené rozmrzlé tofu (jasně, že lepší je nemražené!!!), přidal trochu soli a za mixování přidával zdravý rostlinný olej až do konzistence majonézy. Poté pak z ní klasický bramborový salát, tak jak je každý zvyklý. No a lilek nakrájený na kolečka osolit, vložit do těstíčka ze sójového či jiného mléka zahuštěného pouze pohankovou moukou (která lepí) a poté šupky do jemné kukuřičné strouhanky a posléze na pánev do lehce rozpáleného oleje - zdravého. Na lilek na roštu tento pouze okořeníte kořením na jaké jste zvyklí při grilování a pak buď rovněž na pánev, na gril, popřípadě rychle zprudka zapéct v předehřáté troubě.
No bylo do "fajne", obvzlášť s tou novou netradiční majonézou - tedy když pomineme nezdravější tepelnou úpravu lilku. Dobrou přeje Eda

Nikoliv...., opět ta "naše" extrudovaná sója a místo zelí tentokrát dušená kapusta. Na zelí jsme nechtěli čekat, poněvadž se vaří déle, tak jsme zvolili kapustu, a to ve zdravější verzi a zcela jednoduchou. Trochu vody do kastrolu, do něj na na nudličky nakrájenou kapustu, trochu cibule nakrájené najemno, přiměřeně kmínu, soli a vše jsme dali povařit. Ještě před úplným změknutím kapusty jsme na zahuštění přidali najemno na struhadle nastrouhané brambory, poté ještě 10 minut povařili a bylo hotovo. Jo ještě nakonec dva-tři stroužky prolisovaného česneku. Čím méně koření a surovin, o to více vynikne samotná chuť kapusty, ale toto platí i o jiných.
Ještě předtím jsme si dali vařit sójové nudličky, viz Recepty - Nezařazené - Soví ďobáčky, ale pouze dušené - již jsme nezapékali!!, které jsme s cibulí a ostatním kořením vařili asi třičtvrtě hoďky, aby se cibule rozvařila a nemuseli jsme dávat žádnou mouku na zahuštění. No a brambory již klasicky na páře, bez přidání soli. Poté jsme je prošťouchali a hurá na talíř. I když doma si hotovky nezdobíme a říkáme, že vařená je nejlepší bez syrového a naopak (i zdravotně), tentokrát jsme kvůli fota přidali kousek rajčete a pórku. No a k tomu jsme si na zapití (digestiv?) dali šťávu z mrkve a našich nestříkaných a nehnojených jablek, bez zákonitostí pěstování v EU. A máme tím pádem jablka suprbio..... Psiska naše zase koukala - voní to jako maso, vypadá to jako maso, chutná to jako maso, ale stejně nám nedali, všechno sami sež..... Dobrou přeje Eda

Parenica, korbáčiky, oštěpky - to byly v "minulém životě" moje tradiční pochoutky. A což to takhle zkusit ve zdravé rostlinné verzi? Tedy ty oštěpky, kdo se bude cancourat s korbáčikama. Eva mi udělala základ, tzn. sójový tvaroh,(viz Recepty-Nezařazené), který jsem se snažil co nejvíce zbavit "syrovátky" (lisováním), aby to nebyla moc mokrá hmota. Udělal jsem šest různých vzorků, kdy jeden byl klasický jen solený a ostatní s přidáním různých druhů koření, s řádným promícháním. Poté ještě přeolejovat mašlovačkou a šup do uzáku a kouřit a kouřit - ať to má ten správný smradlavý buket z uzení. Přivřeli jsme obě oči v rámci zdravého či zdravějšího vaření.... No, přiznám, že naprosto stejná ta struktura nebyla, poněvadž ovčí mléko má vyšší tučnost než to naše, ale jinak na jedna mínus - tedy struktura. Chuť a vůně - špica. Avšak je třeba zkoušet, napoprvé se vám to nemusí až tak podařit. Dobrou přeje Eda

Tak jsme s velkou zvědavostí vykopali naše brambory. Zvědavost byla na místě, protože jsme je vysadili poměrně pozdě (11.června, ale zato po těch výdatných deštích) a také proto, že vůbec nehnojíme (ani hnojem). Výnosnost je asi menší, ale ta kvalita!!! Takže brambory byly a mohlo se začít vařit. Jelikož jsme měli na návštěvě "masožravce", bylo jim třeba připravit něco méně "drastického" ze zdravé kuchyně. Tak jsme zvolili bramborovou kaši a řízky z Robi. Oloupané a na malé dílky nakrájené brambory jsme uvařili v páře - hodně doměkka, poté osolili a přilili dvojité sójové mléko, tzn. 20 dkg sójový bobů na 1,5 l vody (viz Recepty - Nezařazené: Domácí ovesné mléko a další rostlinná mléka ze dne 17.1.2009) a pořádně vyšlehali dohladka. Popravdě - my jsme měli sójové mléko trojité, ale usoudili jsme, že dvojité by stačilo. Ale to už necháme na vašem rozhodnutí. Připravu bramborové kaše už sice v našich Receptech máme, ale výše zmíněná je bez másla. Tím, že mléko bylo hustější, nebylo nutné máslo přidávat. A příprava řízků? Robi jsme nakrájeli na menší plátky, nořili do těstíčka připraveného ze sójového mléka a pohankové mouky (jelikož jsme doma neměli pohankovou mouku, rozmixovali jsme v mixéru pohanku-lámanku - a bylo to) a poté obalili v kukuřičné strouhance. (Pokud máte hrubozrnou, je lepší ji pomlít - nesaje při smažení tolik tuku.) Smažili jsme krátce, aby strouhanka byla dozlatova a Robi prohřáté (tedy kratší dobu než maso). Talíře jsme dozdobili kyselými okurkami a zeleninou (té není v českých končinách nikdy dost) a návštěva jenom pomlaskávala. Dokonce jsme jednoho staršího člena naší rodiny přesvědčili, že jí telecí řízky (o: Dobrou chuť. EVA

Jelikož je zde skoro nemožno sehnat kominíka, museli jsme si dneska pomoci sami a tuto práci udělat za něj. Zabralo to celý den, tedy i s kompletním vyčištěním všech kamen a rour. Večer hlad jako u herců a času málo. V lednici tradičně poskrovnu a v rohu jedna cuketa. Oko mrklo, mozek sepnul a abychom z toho neměli snídani (časově), udělal jsem rychlou véču. No a dnes je středa, tak jsem si vzpomenul na komunistické bezmasé středy v restauracích. Takže dnešek bezmasý. Celozrnné těstoviny (vřetena) jsem dal klasicky uvařit ve slané vodě s troškou "oilu". No ještě jsem zapomněl napsat, že v lednici byla i domácí sójová kyška (viz Recepty-Nezařazené). Tuto jsem šoupnul do kastrůlku, celou velkou cuketu nastrouhal na slzy do ní, přidal lehce sypaného Wurzlu, zdravé polévkové koření (magi), minipidi práškové skořice a rovněž trochu nastrouhaného muškátové oříšku, stroužek česneku na jemno, nebo můžete prolis. Pro zahuštění trochu jemně mletých ovesných vloček (na prach) a toto všechno zavařit a tři minuty povařit. Bylo to hotovo zároveň s těstovinami. Trochu krájeného pórku, rajče a doprostřed kousek přírody z louky. Vždyť jsem vám říkal, že prázdná lednička. No na jedničku to dnes nebylo, ani na dvojku, ale trojka je prý dobrá. A jak říkáme my na Moravě: Lepší jak drátem do oka... Nyní již máme "baťohy" plné a ještě nás čeká medová zmrzlina s černým rybízem. Tutu pro změnu najdete v Mňamkách. Dobrou přeje Eda. Tentokrát jak chuť, tak i noc........

Už delší dobu se na mě z lednice dívaly čtyři řepy a pár mrkví. Den ode dne seschlejší. Tak si říkám: Udělám rychlovku - ať to mají holky za sebou! Okrájené seschlé potvory jsem nastrouhal na struhadle na velkých slzách přímo do hrnce, přidal trochu vody, kostku zdravého Wurzlu, půlku cibule na malé kostičky, 4 stroužky česneku na plátky, drcený kmín (němnožko), zástřik zdravého magi a vše rychle podusil až se skoro všechna voda vyvařila. Poté jsem přidal na jemném struhadle nastrouhaný muškátový ořech, trochu mleté skořice, dále pak půlku sójové smetany od Provamelu, zavařil a gotuvka. Ještě jsem chtěl přidat citrón, ale Evik říká: Zkus tam dát trochu té šťávy z rybízu, která nám dnes zůstala, poněvadž jsme zavařovali - bez cukru. Šťovík je protí té šťávě cukrová třtina. Šup - a už byla troška v jídle. Dobrý nápad. Jasně, že ještě předtím jsem Evinyma rukama oloupal zemáky, které jsme udělali na páře (vůbec nemusíte solit-špica). No a do horkovzdušné trouby na vteřinku zapéct seitan speciál (ve skle od Sunfoodu).
Ten si okořeníte podle svého. Také trošku oleje. Naplácáte na talíř a šup s tím do hladomorny. Bylo to jako vždy - skvělé. Jak jinak než od ješitného Sovy. Dobrou přeje Eda

Dnes jsem chtěl udělat Evikovi (i sobě) mrkev na smetaně s "masíčkem" a novýma zemákama. Ale znáte to, ne vždy všechny suroviny doma najdete a v našem případě smetany (rostlinné) ani za mák. Jak tekuté, tak sušené - ani zrnko. Již jsme několikrát psali, že není nutno házet hned flintu do žita, neb se urychleně vydat věci nakoupit. Řešte vždy z těch surovin, které máte, a zapojte hlavně nové nápady. Takže, když jsem zjistil danou skutečnost, si říkám: neznám slovo nejde. Mrkev jsem nastrouhal na struhadle (větší slzy), zalil vodou, přidal Wurzl, polévkové tekuté koření (jako magi), worchester(samozřejmě, že tyto ve zdravé verzi), trochu mleté skořice, trochu nastrouhaného muškátového ořechu, zdravou vegetu, a cukr jsem našel pouze třtinový s melasou (to černé potvorstvo)tak taky lehce na přislazení a vše dal dusit, až se voda z větší části odpařila. S vědomím, že místo smetany tam na závěr dám trochu zdravého másla a sušené sójové mléko. Kurnik, ani toto jsem ale nenašel - poněvadž došlo!!! Tak jsem tam prdnul to máslo a nakonec jsem našel rostlinné sušené mléko, ale vanilkové. Šup a už tam bylo. Výsledek byl až překvapující (říkal Evik - tedy jako, že ne překvapivě nedobrý, nýbrž dobrý.....). No a nové brambory k tomu na páře - bez soli, zdobené sekanou mladou cibulkou. Jako "maso" jsme tentokráte pro urychlení zvolili "Ďobáčky", které jsem ještě dochutil zdravým grilovacím kořením (nemají ty chutě vychytané), lehce podlil vodou (lehce - po kapkách) a přidal trochu zdravého oleje a na pánvi pouze ohřál. Uspořádání na talíři jsme zvolili netradiční, aby to moc nekopírovalo tu mrkev č. I. Dobrou přeje Eda

Proč muzikantský? Původně byl námi plánovan klasický biftek (z Robi), ale naše návštěva říká: My bychom tak chtěli pfeffer steak! A ještě k tomu z toho extrudovaného bigsteaku. (Krátké protočení sovích závitů a šlo se na věc.) A jelikož jejich povoláním je hudba neboli muzika, tak proto - muzikantský pfeffer steak. Aby se to sójové potvorstvo podobalo opravdu originálu, udělali jsme následující. Extrudované plátky sójového bigsteaku (ty velké - málo lidí je zná) připravujeme způsobem, který je uveden v Receptech - Nezařazené, akorát s tím, že tentokrát přidáme do hrnce při vaření těchto steaků daleko více cibule i česneku, tříbarevný drcený pepř a koření - grill Francie. Vaříme tak dlouho, až se cibule, dá se říct, dosti rozvaří, voda je téměř vyvařená a "masíčko" je měkké jako prdelka. Poté vyjmeme plátky, trochu necháme okapat, položíme na plech a řádně je z obou stran napatláme olejem (ideální, pokud máte čas, nechat tento olej více vsáknout, tzn. dáte na 2 hoďky bokem). Poté posypeme opět jednotlivé plátky drceným tříbarevným pepřem a na rozpálenou pánev s olejem (nemocní nikoliv) tyto ve velmi krátké době rychle z obou stran opečeme (mžik-fik), a to tak, aby měly "kůrku". Pozor - ne moc dlouho, ať nepodáváte "sušenky". Ještě před tímto úkonem si ale připravíme hnědou omáčku, a to tak, že pokud je tato vypečená ještě dosti řídká, lehce zasypeme hotovou tmavou jíškou (zdravou ze zdravé) a lehce povaříme. Zemáky nebudu rozepisovat, tak špatní kuchaři nejste. My jsme udělali tyto na páře. No a můžeme dávat na talíře. Nejdříve si připravíme pestrobarevnou oblohu (co dům dal), jako základnu pod maso použijeme napříč talířem rozprostřené brambory, které podlijeme hnědou omáčkou, na to rychle položíme steak, ozdobíme ho strouhaným uzeným tofu a na protilehlých stranách tento steak přelijeme majonézovou omáčkou ze sóji. V našem případě = pikantní soví omáčka = tentokrát recept neprozradím = rodinné stříbro, počítáme s jeho průmyslovou výrobou. Ze sójové majonézy si vytvoříte jakoukoliv svou vlastní (například tatarskou, česnekovou, chilli, koprovou apod). Toto všechno provádíme v poklusu, poněvadž víme, že rostlinné maso chladne rychleji než živočišné. Sám jsem také dvě celé porce zbaštil, a při své "skromnosti" nemůžu než neoznačit tento kulinářský pokus jako úspěšný. A to velmi. Dobrou přeje Eda