rozmanitosti stravování. Mají všeho nadbytek, tzn. i nadbytek věcí potravinářských (rozuměj nezdravých). Tak to funguje i jinde ve světě. Bohaté země a chudé (tím pádem i složení stravy), udělejte si někdy statistiku o procentuálnosti.
Znovu a znovu slyšíme, jak byla po světě zase rozbita síť pedofilů, ve které se nacházelo mnoho doktorů, politiků, vědeckých pracovníků a jiných. Není to k zamyšlení? Jsou to převážně na první pohled lidé, kteří žijí naprosto stejně jako ostatní. A původně začínali rodinami, vlastními dětmi. Nebudu zde psát, že homosexualita není normální, je nemocí a že se máte léčit. (Už to ale prezentují různé nutriční směry, dokonce, že to zapříčiňují mléčné výrobky.) Já vám pouze nabízím, tedy těm, kterým to na sobě vadí, stydí se za to a skrývají to, možnost se těchto orientací zbavit. Neříkám za sebe, že jsem byl na kluky nebo se snažil být hodným dědečkem při návštěvě mateřské školky. Až dnes po vyčistění si dávám některé věci do souvislostí. Tak, jak jsem „nabaloval“ (opět rozuměj: látky škodlivé pro tělo, není to vždy jen o obezitě) tělo na eventuální výlet životem, tak se mi po čase některé věci zdály jakože normální, tedy i v sexuálních praktikách. (A navíc ty reklamy - vždyť to tak dělají všichni, tak je to normální, ne? Jsem si říkal.) Abych byl i „in“, samozřejmě, že jsem měl doma několik těch pomocníků. Manželka to nesla „statečně“, i když měla již tehdy jiný názor. (Z vlastní zkušenosti poslouchání těla.) Nebudu zde rozepisovat co a jaké, biče a důtky to nebyly. Nebyl jsem pro takové to, mé označení, „sádlo – máslo“. Ale to není vůbec podstatné, kdo byl co. Podstatné je asi si uvědomit, opět, že příroda se snaží udržet vždy rovnováhu. Rozumějte - v rámci energií. Pokud by to mělo být jinak, tak by na světě byli jen muži, nebo jen ženy, tři a více se do dvou polovin nevejdou. A muž a žena tvoří jeden celek. Toho si nyní hodně všímáme na sobě. Ne, že by se mi „baby“ nyní nelíbily, to vůbec ne, pouze už na ně „kúkám“ jen jako na dokonalost (tedy ty pěkné – tenké). A věřte, že tentokrát nikoliv s jinými úmysly. Eva mi ale někdy nevěří, poněvadž má se mnou zkušenost z minula. Protože jsem nejen „kúkal“ jak „mlsný kocúr“. Tehdy jsem žil v přesvědčení, že to tak má být. Heslem nás ženatých novodobých podnikatelů bylo: „Kdo nemá babu, má chlapa“. Dnes, kdy jsem si to vše ověřil na vlastním těle (i myšlením), jsem dospěl k poznání, že ten můj bývalý úhel pohledu byl