veřejnosti, jako že má blízko k alternativní medicíně. Možná ví, nebo třeba má manžílek tučné konto, ale z toho ji nepodezřívám, to jen pro vtip. Pokud by tedy platila verze první, tak by to byla pěkná „héérečka“.
Dalším mým osobním poznatkem a zkušeností je usínání a vstávání. Opět se vrátím na začátek toho mého řádného „pročištění“, kdy tehdy ty mé poznatky byly nejmarkantnější, poněvadž se udávaly velmi rychle, a proto jsem si jich byl schopen všímat a mozkem je zaznamenávat (chcete-li – mozečkem - to pro ty mé kritiky). To, co jsem prožíval bezmála 47 let, bylo najednou tabu. Ráno jsem vstával jak „jura“. Vůbec žádná únava, naprosto svěží. Normální výskok z postele. A strašně jsem se cítil nabitý. Totéž platilo večer při usínání (tentokrát bez výskoku či vskoku). Tak jako jsem dříve kolikrát nemohl ani zamhouřit oka, někdy i celou noc, vůbec nyní neplatilo a neplatí. Po velmi krátké době usínám jak mrňous po přečtené pohádce. A v noci? Žádné sny, spaní - jako by mě do vody hodili. Trefné přirovnání, jako do vody tedy znamená jakoby do ticha, tedy bez vnějších rušivých vlivů. V té době jsme vypnuli v ložnici elektřinu, veškeré budíky a tikátka šla mimo ni. Kovové předměty, jako řetízky a prstýnky, jsem odložil a posléze prodal, poněvadž jsem je prostě nosit nemohl. Dokonce i snubák již je dlouhou dobu někde „zašitý“. Říkám Evě: Roste snad snubák na stromě? Důležitější než ho nosit, je se řádně chovat. Víte, kolik mám známých napříč spektrem společenského zařazení a kolik ho „pouze nosí“, ale „skutek utek“? (Já dříve taky.) No, a čím více odstraníte ze svého okolí moderností, tím více se tělo a mozek nemusí věnovat těmto pro něj rušivým elementům (rozuměj elektropolím a jiným mikročásticím a v klidu si v noci může „opravovat“). Nezapomeňte i na jakoby zdravé matrace, přírodní povlečení, náplň polštářů a přikrývek a nábytek z dřevotřísky či jiných škodlivých materiálů. A ještě jeden poznatek k tomu spaní. Představte si, že když manželka nyní natáhne na dřívější ranní vstávání budík, vůbec na něm nejsem závislý a vzbudím se skoro na chlup sám. Je to, jako by měl člověk v sobě zamontovánu časomíru. Mnohokrát jsem si to již odzkoušel, fakt to funguje. Vždy, když si to po sobě trochu přečtu, se divím, že si lidé nejsou doposud schopni uvědomit, jak to je