výkon. Přepasírujeme přes jemné sítko do keramické nebo skleněné nádoby, přikryjeme papírovým nebo plátěným ubrouskem a dáme zkysnout na teplé místo (1-2 dny podle ročního období a teploty v místnosti), ne však na přímé slunce. V průběhu kvašení nepromícháváme. Když se na povrchu vytvoří hustá sraženina, tu sebereme, rozmícháme metličkou, popřípadě rozmixujeme, a získáme zakyslou smetanu. Zbylou tekutinu (je to taková řidší kyška) nevyléváme, vypijeme nebo použijeme k přípravě polévky. Při přípravě jiných rostlinných zakyslých smetan necháme postup stejný, jen zaměníme základní surovinu, například: oves, ječmen, žito, špaldu, rýži, zkrátka různé luštěniny či semena a ořechy. I tady nezapomeňte, že vše je o zkoušení a vytrvalosti.
Domácí ovesné mléko a další rostlinná mléka
10 dkg ovsa bezpluchého opláchneme, vložíme do 1,5 l studené vody a necháme přes noc namočit. Poté necháme krátce! přejít varem a po krátkém vychladnutí rozmixujeme a přecedíme přes jemné síto (spíše přepasírujeme). Ovesnou kaši, která zbyde po scezení na sítku, nevyhazujeme, ale můžeme přidat do dalších jídel, popřípadě ochutíme ovocem a oříšky nebo semeny a sníme jako lehkou svačinku. Mléko před pitím promícháme, neboť se usazuje. Co je však nejdůležitější, stejný postup jako u tohoto ovesného mléka platí i pro další rostlinná mléka. Takže můžeme použít sójové boby, pohanku, ječmen, žito, pšenici, fazole, čočku, hrách, rýži apod. Oříšky, mandle, sezam, slunečnici, kokos, konopné semínko a jiné připravíme bez namáčení a vaření. Prostě na studeno. Je to i zdravější. Z vlastní zkušenosti víme, že ani nám se tyto výrobky napoprvé skoro nikdy nepodařily, až po několikátém zkoušení. Takže - nenechte se odradit, je to i o trpělivosti.
A v sekci MINUTKY odkazujeme na naši knížku č. 1, kde je veškeré najdete, tedy nejen minutky, ale i další.