Také to, co jakoby cítíte pouze nosem, není jen obyčejný smrad či puch. Veškerý takový „neviditelný oblak“ jsou opět částice, které se vám nejen dechem dostanou k vám na „návštěvu“. A je opravdu již na vašem těle, kdy se s touto návštěvou (nezvanou) rozloučí. Čím čistější tělo, a tím pádem s lépe fungujícím imunitním systémem, tím dříve. Takže pozor i na „voňavých pracovištích“.
Abych nezapomněl i na to mé „pozorování těla“, tak se ještě vrátím do prvopočátku, do toho mého „převtělení“ (rozuměj z hroší kůže do kolouščí). I když jsem i v té „masité stravě“ byl takový průbojnější a dostatečně rychlý na okolní vjemy (tehdy náš jeden skorozaměstnanec Marek říkal se smíchem, že blesk je můj pomalejší brácha), při přejití na rostlinou stravu se s rychlostí „roztrhl pytel“. Vzpomeňte si na staré čínské filmy, jak tam ti „šikmoocí“ mleli, mleli, že jsme ani nestačili sledovat, kdo zrovna mluví. Tak takhle rychle jsem začal i já mluvit (česky) a všechny věci okolo jsem prováděl v „poklusu“. Takový Forest Gump v jedné pasáži - jak pořád běžel. Dokonce opravdu jsem kolikrát nejel autem (při krátkých vzdálenostech) a tyto úseky jsem klusal. Nějakým způsobem to tělo vyžadovalo, zřejmě mu to dělalo dobře. V dřívější době toto nebylo vůbec myslitelné. Už jen z „rozumového“ pohledu. Někam běžet, a na autobus to není, tak to teda nikdy. Ovšem součástí toho zrychlení bylo, věřte, i přemýšlení. (Já vím, že z mých úst to zní povznešeně, ale prostě to napsat musím.) Najednou jsem dovedl dávat spoustu věcí do souvislostí, mnoho věcí mi bylo jasných a také jsem mnoho věděl, aniž bych o tyto informace dříve někde „zakopl“. Dokonce se situace dostala tak daleko, poněvadž jsem Evu s těmito novinkami neustále „krmil“, že ona mi najednou nestačila a tehdy přiznala, že opravdu z toho mívá deprese, poněvadž si některé mé informace nedokázala „přeložit“ a hlavně je nedovedla pochopit. Byla opravdu v krizi. Naopak po delší době, kdy i ona najela razantněji na rostlinnou stravu, jsem zpozoroval i já u ní, že se posléze také dostávala do takových „frekvencí“. No teda, dva „rychlé šípy“, to už je „záhul“. Ještě Mirka Dušína a jdeme do toho znovu. Naopak, když jsme se sešli s některými zástupci různých potravinových směrů, tito někteří byli strašně pomalí a i při odborné konverzaci trvalo spoustu času, než se k danému tématu vyjádřili